- Objem dluhu obyvatel evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací dosáhl na konci prvního čtvrtletí letošního roku výše 4,22 bilionu Kč
- Objem nespláceného dluhu dosáhl 37,9 miliardy Kč. Z toho 33,2 miliardy Kč připadlo na nesplácený dluh na spotřebu a 4,7 miliardy Kč na nesplácený dluh na bydlení
- Objem dluhu na bydlení oproti prvnímu čtvrtletí roku 2025 meziročně vzrostl o 15 % na 3,52 bilionu Kč
- Objem dluhu na spotřebu se meziročně zvýšil o 12 % na 702,2 miliardy Kč
Praha, 18. května 2026 – Na konci prvního čtvrtletí letošního roku dosáhlo celkové zadlužení obyvatelstva ČR evidované v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací 4,22 bilionu korun. Meziročně se objem zadlužení zvýšil o 527 miliard korun (+14 %). Zároveň o 11 % vzrostl objem nespláceného dluhu. Objem dluhu na bydlení ke konci prvního čtvrtletí činil 3,52 bilionu korun, meziročně se zvýšil o 15 %. Objem dluhu na spotřebu dosáhl 702,2 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 12 %.
„V prvním čtvrtletí pokračoval růst objemu dluhu na bydlení, tedy hypoték a úvěrů ze stavebního spoření. Meziroční tempo jeho růstu se v posledních čtvrtletích zvyšovalo a ke konci letošního března dosáhlo 15 %, což je nejvyšší tempo růstu za poslední čtyři roky. Naposledy byl meziroční růst vyšší v prvním čtvrtletí 2022, kdy se blížil 18 %. Zároveň pokračoval pokles počtu klientů s tímto typem dluhu, byť pomalejším tempem než v předchozích dvou letech. Ke konci prvního čtvrtletí tak meziročně ubylo 3 764 klientů. Větší objem dluhu na bydlení splácí stále méně lidí a průměrná částka na klienta se zvýšila o zhruba 446 000 Kč,“ říká Lenka Novotná, ředitelka Bankovního registru klientských informací (BRKI).
Zatímco v loňském roce začal objem nespláceného dluhu na bydlení po deseti letech růst, na konci prvního čtvrtletí letošního roku meziročně klesl o 1 %. To odpovídá poklesu o zhruba 45 milionů Kč. Jde o částku dluhu více než 90 dní po splatnosti nebo o zesplatněné úvěry. Pokles byl způsoben zejména výrazným snížením objemu nespláceného dluhu na bydlení v prvním čtvrtletí tohoto roku, který klesl o zhruba 170 milionů korun.
Počet klientů s dluhem na bydlení se ke konci prvního čtvrtletí meziročně nejvíce snížil ve věkové skupině 30 až 34 let, kde jich ubylo téměř 8 tisíc. V kategorii 35 až 44 let, na kterou připadly více než dvě pětiny celkového objemu dluhu na bydlení, se počet klientů snížil o 1 800.
Dluh na bydlení roste rychleji než úvěry na spotřebu
Nadále platí, že dluh na bydlení roste rychleji než dluh na spotřebu. Ten ke konci března letošního roku překonal hranici 700 miliard korun. „U dluhu na spotřebu se zároveň ke konci prvního čtvrtletí o desetinu zvýšila průměrná částka na klienta, která překročila 300 tisíc korun. V Česku má krátkodobý úvěr více než 2,3 milionu lidí a jejich počet se meziročně zvýšil o více než 33 tisíc. Počet klientů s dluhem na spotřebu klesl pouze ve věkové kategorii 30 až 34 let, kde jich ubylo zhruba 8 tisíc. V této věkové skupině jde o obdobný pokles počtu klientů jako u dluhu na bydlení. Ve všech ostatních věkových kategoriích se počet lidí s dluhem na spotřebu meziročně zvýšil. U úvěrů na spotřebu objem ohroženého dluhu meziročně vzrostl o 13 %, což odpovídá nárůstu o 3,8 miliardy Kč. Oproti situaci na konci prvního čtvrtletí loňského roku rostl objem nespláceného dluhu na spotřebu o něco pomaleji,“ říká Jiří Rajl, ředitel Nebankovního registru klientských informací (NRKI).
Problém se splácením má 8 % klientů bank a nebankovních institucí s krátkodobým úvěrem. V prvním čtvrtletí šlo o více než 184 tisíc lidí. Největší skupinu tvoří lidé ve věku 35 až 44 let, ve které mělo problém se splácením přes 45 tisíc osob. Jedná se o věkovou kategorii, kde oproti prvnímu čtvrtletí roku 2025 vzrostl objem nespláceného dluhu na spotřebu nejvíce, a to o 16 %. Zároveň je to jediná věková skupina, ve které se meziročně zvýšil objem nespláceného dluhu na bydlení. Meziročně vzrostl o 5 %.
Podíl ohroženého dluhu na celkovém zadlužení z dlouhodobých i krátkodobých úvěrů zůstává pod hranicí jednoho procenta.
