- Objem dluhu obyvatel evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací dosáhl na konci roku 2025 výše 4,05 bilionu Kč
- Objem nespláceného dluhu dosáhl 35,2 miliardy Kč. Z toho 30,3 miliardy Kč připadá na nesplácený dluh na spotřebu a 4,9 miliardy Kč na nesplácený dluh na bydlení
- Objem dluhu na bydlení meziročně vzrostl o 12,7 % na 3,37 bilionu Kč
- Objem dluhu na spotřebu se oproti roku 2024 zvýšil o 9,4 % na 675,9 miliardy Kč
Praha, 25. února 2026 – Na konci roku 2025 činilo celkové zadlužení obyvatelstva ČR evidované v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací 4,05 bilionu korun. Meziročně je to nárůst o 12 %, což je nejvyšší růst od roku 2021. Zvýšil se také objem nespláceného dluhu. Oproti roku 2024 vzrostl o 7,5 % na 35,2 miliardy korun. Objem dluhu na bydlení na konci čtvrtého čtvrtletí 2025 činil 3,37 bilionu Kč. Meziročně vzrostl o 12,7 %. Objem úvěrů na spotřebu se v loňském roce zvýšil o 9,4 % na 675,9 miliardy korun.
„Dlouhodobý dluh, tedy objem hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, se zvýšil nejvíce od roku 2021. Současně pokračoval pokles počtu klientů bank a stavebních spořitelen s úvěrem na bydlení. Meziročně jich ubylo přibližně 7 800, což představuje pokles o necelé jedno procento. Z dlouhodobého pohledu je jejich počet oproti situaci před pěti lety nižší téměř o 60 tisíc. Za stejné období se přitom objem dlouhodobého dluhu zvýšil zhruba o 1,2 bilionu korun. Úvěr na bydlení tak splácí méně lidí, ale v průměru ve vyšších částkách,“ říká Lenka Novotná, ředitelka Bankovního registru klientských informací (BRKI).
V minulém roce také pokračoval růst ohroženého dluhu na bydlení. Jde o částku dluhu po splatnosti o více než 90 dní nebo o zesplatněné úvěry. Jeho objem se začal zvyšovat již v roce 2024 a v minulém roce tento trend pokračoval. Dosáhl 4,9 miliardy korun a meziročně tak vzrostl přibližně o 300 milionů korun, tedy o 6 %. Tempo růstu bylo zhruba dvojnásobné oproti roku 2024.
Vyšší dynamiku růstu než v roce 2024 měl v loňském roce i objem dluhu na spotřebu, který meziročně vzrostl o 9,4 %. Jeho tempo však zůstalo nižší než u dluhu na bydlení, stejně jako v roce 2024. V letech 2022 a 2023 přitom byla dynamika růstu dluhu na spotřebu vyšší než u dlouhodobého dluhu na bydlení.
„O necelých osm procent se zvýšil také objem nespláceného dluhu na spotřebu, který v loňském roce překročil 30 miliard korun. Jeho tempo růstu však bylo nižší než v roce 2024. Nejrychleji rostl objem nespláceného krátkodobého dluhu ve věkové skupině 35 až 44 let, kde se meziročně zvýšil o 12 % na 8,2 miliardy korun. Na tuto věkovou skupinu tak připadá více než čtvrtina celkového objemu nespláceného dluhu na spotřebu. Zároveň je v této kategorii nejvíce klientů bank a nebankovních společností s nespláceným dluhem na spotřebu – na konci roku jich bylo 43 600,“ říká Jiří Rajl, ředitel Nebankovního registru klientských informací (NRKI).
