Postupně se zvyšuje objem nespláceného dluhu, který dosahuje téměř 30 miliard korun
- Objem dluhu obyvatel evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru dosáhl na konci roku 2023 výše 3,31 bilionu korun
- Zadlužení obyvatel vzrostlo meziročně o 162 miliard korun (+5,1 %)
- Objem dluhu z úvěrů na bydlení vzrostl meziročně o 4,4 %, celkově o 114,6 miliardy korun
- Průměrná částka dlouhodobého dluhu dosáhla výše 2,6 milionu korun a zvýšila se o 6,6 %
- Objem dluhu z úvěrů na spotřebu vzrostl o 8,9 % a dosáhl výše 579,4 miliardy korun
- Nárůst o 6,2 % zaznamenal i objem dluhu ohroženého nesplácením a dosáhl výše 29,5 miliardy korun
- Objem nesplácených krátkodobých úvěrů se zvýšil meziročně o 9,5 % na 25 miliard korun
- Počet lidí, kteří nesplácejí úvěry na bydlení, se snížil o 823 (-8,3 %) na 9131
- Počet lidí, kteří nesplácejí úvěry na spotřebu, se naopak zvýšil o 1 890 (+1 %) na 174 432
Praha, 21. února 2024 – Objem úvěrů na bydlení dosáhl na konci roku 2023 výše 2,73 bilionu korun a zaznamenal meziroční růst o 114,6 miliardy. Objem úvěrů na spotřebu dosáhl výše 579,4 miliardy korun. Celkové zadlužení obyvatelstva evidované v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací činilo 3,31 bilionu korun. O 6,2 % na 29,5 miliardy se zvýšil celkový objem nespláceného dluhu, jehož převážnou část tvoří úvěry na spotřebu.
Meziročně se celkový objem úvěrů na bydlení zvýšil o 4,4 %, což je výrazně méně než v předchozích letech. Například na konci roku 2021 šlo o 17% růst, na konci roku 2020 o 8% růst. Zároveň došlo k poklesu počtu klientů, kteří čerpali úvěr na bydlení, a to o 2,1 % (23 tisíc) na 1,06 milionu. „Konec loňského roku na jednu stranu naznačuje mírné oživení hypotečního trhu, objem celkového dluhu z úvěrů na bydlení se mezičtvrtletně zvýšil o 36,6 miliard. Na druhou stranu se dlouhodobě snižuje počet klientů s úvěry na bydlení a zvyšuje se částka na jednoho klienta. Zdánlivé oživení je tedy způsobeno spíše rostoucími cenami nemovitostí,“ vysvětluje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Výrazně ubývá zejména mladších lidí, kteří si berou úvěry na bydlení. Ve věkové skupině 15-24 let šlo meziročně o 17% pokles počtu dlužníků na 7,3 tisíce a mezi lidmi ve věku 25-29 let dokonce o 19% pokles na 50,5 tisíce. Nejvíce lidí s dlouhodobým úvěrem na bydlení, tedy 379 tisíc, je ve věkové skupině 35-44 let. „Mladších klientů s úvěry na bydlení dlouhodobě ubývá. Největšími překážkami jsou pro ně drahé nemovitosti a vysoké úroky,“ doplňuje Lenka Novotná.
Dluh na spotřebu roste dvakrát rychleji než dluh na bydlení
Celkový objem krátkodobého dluhu ke konci roku 2023 činil 579,4 miliardy korun, přičemž meziročně narostl o 47,4 miliardy (+8,9 %). Dynamika růstu je tedy u dluhu na spotřebu oproti dluhu na bydlení dvojnásobná. Nejvíce objem krátkodobého dluhu narostl v posledním čtvrtletí minulého roku, a to téměř o 14 miliard. Objem dluhu na spotřebu se oproti konci roku 2022 zvýšil ve všech krajích, nejrychleji v Praze, kde meziročně vzrostl o 10,7 % na 65,4 miliardy korun, nejnižší dynamiku měl na Vysočině, kde vzrostl o 6,4 % na 22,9 miliardy.
Počet klientů s krátkodobým úvěrem se v roce 2023 oproti předchozímu roku zvýšil téměř o 50 tisíc (+2 %) na 2,33 milionu. Vzrostla také průměrná částka na klienta, a to zhruba o 15 tisíc (+7 %) na 248 tisíc korun. Průměrná částka úvěru na spotřebu je nejvyšší u klientů ve věkové skupině 35-44 let a činí bezmála 293 tisíc korun.
Roste počet lidí, kteří nesplácejí své krátkodobé úvěry
Celkový objem nespláceného dluhu se meziročně zvýšil o 1,7 miliardy (+6,2 %) na 29,5 miliardy korun. Podíl na tom mají úvěry na spotřebu, u nichž nesplácený objem rostl postupně ve všech čtvrtletích uplynulého roku. Platební morálka u úvěrů na bydlení se oproti tomu stále zlepšuje. Meziročně se nesplácená částka z úvěrů na bydlení snížila o 0,5 miliardy (-9,6 %).
Ke konci roku 2023 objem nesplácených úvěrů na bydlení dosahoval 4,4 miliardy korun. U nesplácených krátkodobých úvěrů se objem zvýšil meziročně o 9,5 % na 25 miliard korun. Průměrná nesplácená částka se zde zvýšila o 8 % na 143,6 tisíce korun. Zvýšil se také počet klientů, kteří mají problém se splácením, a to o 1,1 % na 174 tisíc lidí. „Největší vykřičník vidíme u mladších třicátníků, u kterých se objem nesplácené částky dluhu na spotřebu zvýšil meziročně o 20 % na 4 miliardy korun a jejichž počet se zvýšil meziročně o 9 % na 26 tisíc lidí. Ve věkové skupině 35-44 let pak došlo k nárůstu nespláceného krátkodobého dluhu o 13 % na 6,3 miliardy korun a počtu lidí o 4,4 % na 40 tisíc. Dlužníci v těchto věkových skupinách mají nejvyšší zadlužení v rámci hypotečních úvěrů, které si v posledních letech brali a nyní rychlým tempem zvyšují své zadlužení i krátkodobými úvěry, což u některých může postupně vyvolat dluhovou spirálu,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.
Objem nespláceného dluhu na spotřebu se meziročně zvýšil ve všech krajích, nejvíce v Karlovarském kraji, a to o 14,5 % na 1 miliardu korun. Nejvyšší celkový objem nespláceného krátkodobého dluhu, tedy 3 miliardy korun, je evidován v Moravskoslezském kraji.
